Články

Podle dat Evropské asociace větrné energetiky Wind Europe (EWEA) vznikly v roce 2021 na evropském kontinentu větrné elektrárny o souhrnném instalovaném výkonu 17 gigawattů (GW), díky čemuž se jeho celková hodnota posunula na úroveň 236 GW.

Německo v čele žebříčku

Jasným evropským lídrem v oblasti větrné energie je Německo, které se může chlubit instalovaným výkonem ve výši 64 GW – tento výkon u našeho západního souseda stačí na pokrytí 23 procent poptávky elektrické energie (vyšší podíl má v Evropě pouze Portugalsko a Španělsko s 26, respektive 24 procenty).

Druhá příčka patří Španělsku, jehož větrné zdroje mají instalovaný výkon 28 GW. Na pomyslnou stříbrnou pozici Španělů se však s takřka 27 GW tlačí Britové, kteří v roce 2021 zaznamenali největší nárůst výkonu ze všech evropských zemí (+2,4 GW).

Stojí za pozornost, že zatímco ve Španělsku zcela jasně převažují tzv. onshore elektrárny, které jsou instalovány na pevnině, v Británii mají tzv. offshore elektrárny, typicky umístěné na moři, takřka poloviční podíl. Britskou vlajkovou lodí v oblasti mořských větrných elektráren je projekt Hornsea Project One, jenž nechybí ani v našem seznamu největších větrných farem světa ( více zde).

Česko zatím zaostává, potenciál přitom má

Ačkoliv se podpora zelených zdrojů v České republice v posledních letech zlepšuje, využívání větrné energie zde bohužel stále zůstává pozadu. K poslednímu dni roku 2021 statistiky uváděly, že tuzemské větrné elektrárny mají souhrnný instalovaný výkon 337 megawattů, na národní spotřebě elektrické energie se tedy podílejí pouhým jedním procentem.

Například ze studie Ústavu fyziky atmosféry (ÚFA) Akademie věd přitom vyplývá, že v roce 2040 by české větrné elektrárny teoreticky mohly pokrývat až takřka třetinu současné tuzemské spotřeby elektřiny.

V blízké době by situaci mohla zlepšit výstavba větrného parku ve frýdlantském výběžku, který plánuje realizovat rakouský investor.