Články

V kontextu globálního oteplování a snahy o dekarbonizaci je rozvoj obnovitelných zdrojů energie klíčovým aspektem energetické strategie mnoha zemí, včetně České republiky. Jak se ale ČR vyrovnává s touto výzvou a jaký je plán na příštích několik let?

Důležitost obnovitelné energie pro ČR

Obnovitelná energie v ČR neslouží pouze k omezení emisí skleníkových plynů. Je to i krok ke snížení závislosti na fosilních palivech, což zvyšuje energetickou bezpečnost země a chrání ji před výkyvy cen energie. V souladu s REPowerEU a unijní legislativou je cílem ČR zdvojnásobit využití obnovitelných zdrojů do roku 2030.

Co je strategie REPowerEU?

Pro snížení závislosti na fosilních palivech z Ruska a zvýšení energetické bezpečnosti představila Evropská komise (EK) v květnu 2022 strategii REPowerEU. Ta navrhuje navýšit podíl obnovitelných zdrojů (OZE) na spotřebě energie v EU v roce 2030 na 45 %. Strategie také usiluje o snížení spotřeby energie, což v praxi znamená zvýšení energetické účinnosti o dalších 13 % do roku 2030 v porovnání se spotřebou referenčního scénáře EK pro rok 2030. Jednotlivé členské země EU si pak stanovují své vlastní cíle v rámci Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu.

Současná situace OZE

V současné době tvoří obnovitelné zdroje zhruba 17 % celkové spotřeby energie v ČR, přičemž většina pochází z biomasy. Cílem je zvýšit tento podíl na 32-35 % do roku 2030. Klíčovou roli v tomto rozvoji hraje solární a větrná energetika. Podpora a rozvoj těchto zdrojů je v souladu s globálními trendy, a navíc mají v Česku mnohonásobně větší potenciál, než jaký dosud využíváme. Důležitá jsou také opatření ke zvýšení energetické účinnosti, jako jsou tepelná čerpadla, elektromobilita a zateplování budov.

A co teď s tím?

Pro dosažení cílů v oblasti obnovitelných zdrojů je potřeba zaměřit se na několik klíčových oblastí.

Prvním krokem je promyšlená strategie. Energetická politika v České republice vyžaduje jasný směr, který by měl být stanoven strategickými dokumenty. Česko velmi potřebuje mít ambiciózní Státní energetickou koncepci (SEK) a Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu (NECP). Kromě toho máme možnost ovlivnit podobu aktuálně projednávaných evropských směrnic RED III a RED IV, které se týkají podpory využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Potřebujeme také svižnější povolovací procesy. Aktuální povolovací procesy například pro větrné elektrárny v České republice mohou trvat až 7 let, což je příliš dlouho. V takovém kontextu je úspěšná transformace těžko dosažitelná.

Dalším důležitým bodem je distribuční síť, která bude odpovídat aktuálním potřebám spotřebitelů. Současná infrastruktura v České republice není připravena na zvýšený podíl obnovitelných zdrojů. Žadatelé o připojení často čelí problémům kvůli nedostatečné kapacitě sítě. Kromě toho by energetický trh měl být otevřenější novým hráčům, kteří se zaměřují na lokální spotřebu a nabízejí služby flexibility.

V neposlední řadě je potřeba rychlejší adopce moderních technologií a postupů v energetice, např. energetická společenství, akumulace energie a chytré měření.

Česká republika čelí výzvě upravit svou vnitrostátní energetickou politiku, aby reflektovala aktuální evropské cíle. Promyšlená strategie, rychlejší povolovací procesy, modernizace distribuční sítě a posun směrem k chytré energetice jsou klíčové prvky, které pomohou Česku k úspěšné adaptaci na měnící se energetickou krajinu. Je důležité, aby Česká republika postupovala rychle a efektivně, aby naplnila svůj potenciál v oblasti obnovitelných zdrojů a napomohla dosáhnout evropských cílů v oblasti klimatu.